pondělí 29. dubna 2013

pečená zelenina s bylinkami


Rozhodla jsem se, že si krapet upravím váhu. Pravda, bylo na čase.
Různé saláty ze syrové zeleniny už mi krapet lezou snad i ušima a absenci teplého jídla cítím téměř zoufale. Tak jsem šoupla do trouby nakrájenou zeleninu, počkala si, až bude pěkně opečená a šťáva, kterou pustila, lehce karamelizovaná (ne moc), nakrájela kousek tvrdého sýra a kdybych měla místo v žaludku, snědla bych snad celý pekáč. Tak moc to bylo dobré.

ingredience (množství dle vlastního uvážení):

  • cuketa (o délce max. do 25-30 cm, ne takové ty přerostlé bačkory)
  • rajčata
  • paprika (různé druhy a barvy)
  • cibule
  • česneková nať nebo několik stroužků česneku
  • bylinky (dobromysl, bazalka, majoránka, tymián, ...)
  • trochu olivového oleje
  • citrónová šťáva a trochu citrónové kůry
  • sůl, pepř
  • (z další zeleniny se může přidat  lilek nebo fenykl a třeba i jablko)
Všechna zelenina se nakrájí na přiměřené kousky, promíchá s olejem, bylinkami, citronovou šťávou a kůrou, osolí, opepří a šoupne do trouby vyhřáté asi na 180 stupňů (horkovzdušná tak na 150 stupňů). Zelenina se peče asi 45 minut až hodinu. Během pečení se musí občas promíchat.

Pečenou zeleninu mám nejraději jen s tymiánem. Ten tomu dodá příjemnou chuť a vůni. Zeleninu jím samotnou, nebo se může podávat jako příloha k masu.

sobota 20. dubna 2013

oui, šéfe, ale dneska se vařit nebude

Nejen láskou a chlebem je člověk živ, ale i zábava má své nezastupitelné místo v lidském bytí. A proto jsme si zašli do kina na francouzskou kulinářskou komedii, která si, kromě jiného, dělá tak trochu legraci i z molekulární kuchyně.


Nějak moc nechápu v čem tkví půvab molekulární gastronomie , ale barevné sulcovité útvary, které bývají často zdobeny kopečky pěny, na talíři nemusím. Ostatně se zdobením jídel pěnou jsem se už párkrát setkala a spíš mi to zvedá žaludek, než aby se mi ladily chuťové buňky.
Mám podezření, že zakladatelé této gastronomie zhlédli seriál Návštěvníci, který je inspiroval k objevení skutečných amarounů, respektive molekulární gastronomie.

úterý 2. dubna 2013

celerová krémová polévka

Už zase ten celer. Asi bych si měla založit rubriku "celer 100x jinak", ale nemohu si pomoci, nějak jsem si tuto zeleninu oblíbila. Donedávna moje znalosti o zpracování celeru nesahaly dál, než k nastrouhání do celerovo - mrkvové pomazánky, použití do notoricky známých polévek a do svíčkové omáčky. Kdysi jsem v nějaké vývařovně dostala na talíř celer osmažený v trojobalu s bramborovou kaší, ale byl tvrdý jako šutr. Nejspíš pro to, že ho nakrájeli asi na dvoucentimetrové plátky, které neměly šanci se během smažení propéct. Následkem této zkušenosti je to, že celer v této podobě nemusím, ale celerová krémová polévka, to je jiná ...